Jaký význam mají houby v přírodě?
Hniložijné čili saprofytické houby, rostou na odumřelém dřevu, na větvičkách, na listí a na spadaném jehličí. A tu se dostáváme k vlastnímu významu hub v přírodě. Podhoubí nejrůznějších hub totiž rozkládá všechny zbytky odumřelých rostlin, zbytky kořínků a stébel rostlin, jehličí a listí. Část těchto látek používají houby ke své výživě, ostatní pak rozloží až na základní prvky které se vracejí do koloběhu látek v přírodě. Houby tak v lese rozkládají všechen odpad ze stromů a keřů od nejmenší šupinky spadlé kůry až po mohutné kmeny stromů padlých za bouří a vichřic. Kdyby nebylo hub a bakterií rozkládajících odumřelé rostliny nebo jejich části, tak by rostlinný odpad dosahoval výšky korun stromů a všechno živé by docela zadusil a pohřbil. Jedlé houby jsou navíc chutným zpestřením našeho jídelníčku.
Význam hub a plísní pro člověka?
Nesmírnou důležitost pro člověka mají látky zvané antibiotika, které se vyrábějí ze zvláštních druhů hub – plísní. Mezi antibiotika patří například penicilín. Houby se stali pro zdravotnictví nepostradatelné a každoročně zachraňují život statisícům lidí na celém světě. Na druhou stranu některé plísně a houby mohou člověku i znepříjemňovat život. Ve vlhkých a špatně větraných domech mohou poškozovat především dřevěné podlahy, krovy domů ale třeba i na poli zničí úrodu obilí. Další druhy hub a plísní mohou růst na pokožce člověka a poškozovat ji.
Vidíme tedy, že houby mají v přírodě obrovský význam. Některé člověku škodí, jiné mu prospívají. Proto je nutné abychom houby dobře znali a uměli se vyhnout druhům nebezpečným a dokázali využívat ty prospěšné.